Ostrava - srpen 2012

  • Vytisknout

Ostrava, "hlavní město" Moravskoslezského kraje. To byl cíl dalšího modlitební výjezdu.

Modlitby proběhly na Masarykově náměstí. Téma bylo téměř jednolité. Modlili jsme se za Moderní společnost - projekt vznikajícího křesťanského politického seskupení na Severní Moravě. Přestože jsme měli na srdci i některé místní pastory, většina modliteb, toto modlitební břímě až modlitební zápas mělo jedno výše uvedené téma.

Jako podstatné vidím to, že během několika let našich modliteb tímto směrem se moc nezměnila duchovní situace v této záležitosti. Téměř vždy při těchto modlitbách prožíváme "odpor", "tlak" až "nechuť". Někdy se domnívám, zda to trochu neodráží obrovskou pevnost nezájmu "běžných" lidí o politickou situaci a správní věci, přestože v Timoteovi nám Písmo říká: "Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti." /2 Tim 2,1/.

Je normální zajímat se o veřejné věci, přinejmenším před Pánem na kolenou. To může být někdy to největší. Tlak proti zájmu o věci veřejné, který působí i na mnohé Boží děti, působí proti Božímu přikázání.Máme zodpovědnost. Ne reptat, ne si pouze stěžovat, ale modlit se, popřípadě mluvit či dělat to, co uvidíme na těchto modlitbách.

Ostravské modlitby byly pro mne ale velkým osobním povzbuzením, především v duchovním boji a pokračujících modlitbách i za tento projekt. I skrze něj jsme uváděni do tohoto písma a naše modlitby za vládu, parlament a další věci související se správou a směřováním země se rozhojňují. Na konci modliteb totiž přišel nečekaný pokoj a uvolnění.

Většinou nečekám při modlitbách za toto téma nějaké velké vítězství, či nějaký velký posun. Tím více mne naplnění pokojem až teplem v kontrastu s předchozími "přidušenými" modlitbami naplnilo nadějí, radostí a povzbuzením. Modlit se totiž vytrvale za něco, co většinou modlitebně vyčerpá, mne osobně moc nebaví (pokud mne Pán nějak zvláště nemotivuje nebo neupevní) a jak jsem už řekl, často modlitby za Moderní společnost takto "fungují", alespoň v mém případě. Je to jako "kamenolom". Málo kypré orné půdy, spíše skála vpředu, skála vzadu a to mne moc "nebaví". Ale díky Pánu nejsme otroky a služebníky našich pocitů a "bavení či nebavení". Duch Svatý je ten, kdo nás někdy vede odpočívat na "travnatých nivách" a u "tekoucích vod", jindy zase procházet suchými místy či "lámat skály". O duchovním zápase to dle mého soudu platí rozhodně.

Takže než mne opět ono břímě za Moderní společnost ten den zatížilo, znovu a znovu jsem se radoval z prožité zkušenosti naplnění Duchem po Ostravských modlitbách. Vnitřní pokoj a uvolnění po modlitebím zápase je něco, co mám velmi rád a většinou je pro mne znamením, že naše konkrétní a aktuální práce na modlitách má význam a něco v duchovní oblasti posunula. Rozhodně je úderem zasazeným různým protivětrům, které by se mohly pokoušet někdy směr modliteb zrušit, narušit, rozmělnit, odklonit, roztříštit či jaké ještě podobné snahy vedoucí proti pohybu a proudu Ducha ďábel má.

Více než minulý rok jsme pak ještě měli na srdci několik místních pastorů, přestože to bylo tentokrát spíše doplnění hlavního tématu. Koneckonců trochu překvapivě se, stejně jako v Praze, celé modlitby opřely do jednoho tématu a ostatní důležité věci tentokrát nebyly prostě skrze nás na "pořadu dne". Díky Bohu platí, že "my sami mnohdy ani nevíme, jak a za co se modlit", ale Duch je ten, který může na každé jeho modlitební akci modlitby směřovat a proud, směrování i zacílení pokaždé zaopatřovat. Koneckonců je to On, který činí své skutky, v nás všech i skrze nás všechny.

Bůh Vám žehnej

Jiří Joel Krupa

FaLang translation system by Faboba